S příchodem sychravého období plného mlhavého počasí a v souvislosti s úbytkem denního světla se policisté zaměřují na viditelnost účastníků silničního provozu. Příčinou mnoha tragických nehod je právě nedostatečná viditelnost. Chodci jsou spolu s cyklisty ti nejzranitelnější, oni sami by však měli mít především zodpovědný přístup při pohybu po komunikacích.

Chodci mohou svou viditelnost zvýšit světlým oblečením doplněným o reflexní prvky. Nejpoužívanější z nich jsou reflexní pásky, jejich výhodou je rychlé a snadné použití. Modré oblečení je zpozorovatelné pouze na 18 metrů, reflexní prvky až na 200 metrů. Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič asi 30 metrů na to, aby zareagoval a stihl se jdoucí osobě vyhnout.

Od února roku 2016 platí pro chodce povinnost nosit reflexní prvky, pokud se pohybují za snížené viditelnosti mimo obec podél okraje vozovky, kde není veřejné osvětlení. Prvek by měl být dobře viditelný zepředu i zezadu pro ostatní účastníky silničního provozu. Doporučuje se ho umístit na nejvíce pohyblivou část těla směrem do vozovky, tudíž na pravou stranu, např. ke konci rukávů, blízko ke kolenům. V případě porušení hrozí za tento přestupek na místě pokuta až dva tisíce korun.

I cyklisté musí dbát na svou bezpečnost. Na jízdním kole mají mít přední odrazku bílé barvy, zadní odrazku červené barvy, oranžové odrazky na pedálech a na paprscích kol, za snížené viditelnosti navíc přední světlomet svítící bíle a zadní svítící červeně. Reflexní prvky jsou vhodným doplňkem také pro cyklisty, trh nabízí širokou škálu sportovního oblečení z reflexních materiálů.

Rizika spojená se sníženou viditelností by si měli uvědomovat i řidiči motorových vozidel, zejména jde o používání mlhových světel. Velká část motoristů neví, kdy je mají používat a někteří ani neví, kde se v autech zapínají. Zadní světla do mlhy musí řidiči za mlhy, sněžení či hustého deště užít vždy, jsou povinná. Slouží k tomu, aby byli dobře viditelní pro ostatní účastníky provozu. Přední světla do mlhy jsou pouze dobrovolná, pomáhají prosvítit cestu. Mlhovky se používají za podmínek, které nás donutí snížit rychlost, jsme v prostoru dezorientovaní, špatně rozeznáváme osoby a vozidla apod. Nesmíme ale také zapomínat, že mlhová světla velice oslňují, pokud např. stojíme v koloně, pak je vypínáme. 

Na cestách může motoristy potkat i nemilá věc v podobě technické závady nebo dopravní nehody. V případě vystoupení z vozu si musí obléknout reflexní vestu, která je ze zákona povinnou výbavou. Měli by ji mít po ruce a ne v zavazadlovém prostoru. Není od věci doplnit automobil více vestami určenými i pro spolujezdce.

Video: https://www.policie.cz/clanek/web-informacni-servis-zpravodajstvi-chodci-budte-videt.aspx

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

komisař

V poslední době se zvýšil počet „koloběžkářů“ v silničním provozu. Bohužel mnozí z nich, ať už děti či dospělí, si neuvědomují, že jsou považováni dle zákona o provozu na pozemních komunikacích za cyklisty. Často jezdí po chodnících a ohrožují chodce, obzvlášť při jízdě na elektrokoloběžce, kdy neregistrovaná může jet rychlostí až 25 km/h. Platí pro ně však stejná ustanovení jako pro osobu jedoucí na jízdním kole, tudíž po chodníku se může koloběžka pouze vést, výjimku mají jen cyklisté mladší deseti let. Jízda na koloběžce je zakázána i na stezce pro chodce, v pěší zóně a na přechodu pro chodce. Pokud dojde k porušení stanovených povinností, hrozí dospělým osobám pokuta až 2,5 tisíce korun.

Jaká další pravidla pro koloběžkáře platí?

-          jezdí při pravém okraji vozovky,

-          na cyklostezce se pohybují po pravé straně,

-          pokud je na silnici vyznačený cyklopruh, mají povinnost ho užít,

-          nesmí jezdit vedle sebe,

-          do 18 let musí použít ochrannou přilbu, která musí být správně nasazená a upevněná,

-          nesmí jezdit pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek,

-          povinnou výbavou je bílá odrazka vpředu, oranžové odrazky na kolech a červená odrazka vzadu,

-          za snížené viditelnosti musí použít bílé světlo vpředu a červené vzadu.

por. Bc. Monika Schindlová, Dis.

 

Nastala doba houbaření. S tím však každoročně souvisí i pátrací akce po starších občanech, kteří se v lese ztratí nebo utrpí nějaká zranění. Důležité je pohřešovaného člověka najít co nejdříve, aby nedošlo k jeho prochladnutí. Pátrací akce jsou ale poměrně složité a náročné jak personálně, tak i na použití techniky, jedná se o rozsáhlé plochy k propátrání mnohdy v nepřehledném terénu.

Příbuzní by měli vždy zvážit, jaký je aktuální zdravotní stav seniora a k tomu by měli přizpůsobit svou péči, např. zda ho venku doprovázet. Díky technickému pokroku je ale nyní možné používat lokátory osob. Starší člověk pak může žít relativně aktivně, ale přitom svobodně a bezpečně. Jsou to poměrně malá zařízení, která se mohou umístit např. do kapsy u oblečení. Pomocí lokátoru je pak možné určit přesné místo, kde se osoba nachází. Nejde však jen o seniory, lokátory mohou mít i děti nebo obdivovatelé přírody, kteří mohou v terénu také ztratit orientaci.

Pokud se osoba ztratí a má u sebe mobilní telefon, ať neváhá a co nejdříve se ozve na tísňovou linku. Mohou tak učinit i jeho příbuzní, kteří seniora postrádají. Rozhodně to nechce čekat až na dobu, kdy se začíná stmívat. V případě bloudění je nejlépe jít jedním směrem a orientovat se podle nějakého bodu v krajině. Člověk určitě narazí na nějakou lesní či polní cestu, která ho někam dovede. Co se týká veřejnosti, pokud potkají dezorientovanou či tak působící osobu, až okamžitě volají na policii. Raději prověříme několik planých poplachů nebo osobu převezeme domů, než vystavovat dříve narozené újmě na zdraví či životě.

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

 

Již šestým rokem má obvodní oddělení Příbram-venkov na starost středočeskou část Chráněné krajinné oblasti Brdy s rozlohou kolem 175 km2, kde policisté dohlížejí na veřejný pořádek. Jedná se o velmi rozhlehlé území mnohdy s nepřístupným terénem, proto se vznikem chráněné oblasti přibyla na služebně nová technika, jako jsou terénní vozidla, čtyřkolky a drony. Při práci v terénu bude od letošního léta také nápomocná nová Škoda Kodiaq, která vystřídala octavii.

Během letních prázdnin zaznamenaly hlídky v CHKO osmdesát porušení dopravních předpisů, jednalo se o neoprávněné parkování a porušení režimu vjezdu. Někteří občané nevědí, že i když se u lesa nenachází zákazová dopravní značka, nemohou dle zákona o lesích do nich vjíždět, ani v nich motorovými vozidly stát. Ve správním řízení jim pak hrozí pokuta ve výši až pěti tisíc korun. Řidiči také nesmí zastavit a stát na silniční vegetaci, což jim ukládá zákon o provozu na pozemních komunikacích. Na místě pak mohou policisté uložit pokutu až dva tisíce korun.

Dále v létě zjistili příslušníci policie u jednoho řidiče projíždějícího přes chráněnou oblast, že usedl za volant pod vlivem alkoholu. Jedenkrát také řešili případ rozdělaného ohně na Valdeku, za což hrozí přestupcům ve správním řízení až patnácti tisícová pokuta.

 

oheň Valdek 1

 

Škoda Kodiaq 1

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

 

Příčinou nejtragičtějších nehod na silnicích je nepřiměřená rychlost. Může za 40 procent nehod, které končí smrtí, přitom rychlost pravidelně překračuje 86 procent řidičů. Důvodem je spěch a to, že řidiči chtějí dojet do cíle co nejrychleji, k čemuž se přiznává 43 procent z nich. Je to zbytečný hazard. Pár kilometrů ujetých navíc nestojí za zvýšené riziko nebo dokonce za zmařené lidské životy. Čas na bezpečnou reakci se kvůli vysoké rychlosti značně zkracuje a následky pak mohou být fatální. Loni zemřelo kvůli nepřiměřené rychlosti 179 lidí. Nová kampaň upozorňuje na úskalí a následky jízdy nepřiměřenou rychlostí. Realizuje ji Česká asociace pojišťoven a BESIP ve spolupráci s Policií České republiky a řadou známých osobností včetně dokumentaristy Víta Klusáka. „13 minut“ je název dokumentu a zároveň čas, který se snažíme ušetřit při cestě z Prahy do Brna. Vypráví příběh pěti řidičů, kteří zasáhli do životů druhých lidí, protože na to šlápli. Dokument poukazuje na to, že snaha ušetřit pár minut může mít tragické následky. Je ke zhlédnutí na webových stránkách projektu 13minut.cz.

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.