Chvilková neopatrnost může změnit nejen váš život! 

Konec roku s sebou vždy přináší zvýšený zájem veřejnosti o koupi výrobků zábavní pyrotechniky a tomu odpovídá i zvýšená nabídka obchodníků všech úrovní.  Při používání zábavní pyrotechniky pravidelně dochází k řadě velmi tragických případů poškození zdraví i majetku s rozsáhlými důsledky pro osoby, které je zavinily! Smrt, devastující zranění, těžké popáleniny, požár – to vše může způsobit zábavní pyrotechnika (pyrotechnické výrobky). Několik vteřin neopatrnosti může zcela změnit váš život, i život lidem ve vašem okolí!
Pyrotechnické výrobky používejte vždy na místě, kde nedojde k ohrožení osob a majetku, užívejte je pouze k účelu, ke kterému jsou vyrobeny a zásadně jen způsobem, který stanoví výrobce v přiloženém návodu.
Alkohol a jiné návykové látky obecně snižují úsudek, a proto je nikdy před použitím těchto výrobků neužívejte. Vždy si řádně seznamte s funkcí výrobku a také s návodem jak jej správně užívat. Jakékoliv experimentování s jiným použitím, zejména za účelem zkoušení účinků těchto výrobků na jiné předměty nebo doplňováním těchto výrobků dalšími komponenty pro zesílení jejich účinku může vést k těžkým zraněním osob a způsobení rozsáhlých škod s následným vznikem trestněprávní i občanskoprávní odpovědnosti osoby, která výrobek použila neschváleným způsobem.
Již pokus o rozebrání a úpravu těchto výrobků může mít fatální důsledky. Hrozí nejen újma na zdraví či poškození majetku neočekávaným výbuchem citlivých výbušných komponentů v průběhu rozebírání. Nedovolenou úpravou či použitím výbušných komponentů pyrotechnického výrobku se můžete dopustit trestného činu nedovoleného ozbrojování dle § 279 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku, za který může být pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
V případě použití pyrotechnického výrobku způsobem, kterým osoba zapříčiní smrt jiné osoby, se může dopustit trestného činu usmrcení z nedbalosti (§ 143 trestního zákoníku), v případě zranění jiné osoby, trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku). Obdobně při vzniku škody na majetku způsobené odpálením pyrotechnického výrobku se může osoba dopustit trestného činu poškození cizí věci dle § 228 trestního zákoníku.
Použitím pyrotechnického výrobku způsobem, kterým osoba zapříčiní ohrožení života a zdraví osob nebo nebezpečí vzniku škody na majetku (např. odpálením pyrotechnického výrobku na veřejně přístupném místě v bezprostřední blízkosti jiných osob) se může dopustit trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti dle § 273 trestního zákoníku.
Je důležité si také uvědomit, že ve všech výše uvedených případech jste odpovědní nejen z hlediska trestněprávního, ale též z hlediska občanskoprávního, kdy poškozeným vůči pachatelům vzniká nárok na náhradu škody, která se může pohybovat v řádu milionů korun!
Několik vteřin neopatrnosti může váš život zcela změnit, i když sami zůstanete bez úhony!

Viz více zde.

Zdroj: www.policie.cz

 

Pilotní projekt, který je připravován od roku 2019, reaguje na zájem odborné i laické veřejnosti o informace o kriminalitě nejen v podobě statistik, ale i map trestných činů a přestupků se zobrazením lokality, kde k daným událostem dochází. 

Projekt vychází z dlouholeté zkušenosti s budováním mapových nástrojů v Policii ČR, které má policie nyní pro vlastní potřeby na špičkové úrovni, i ze zkušeností s těmito inovativními nástroji v zahraničí, kde se jejich používání osvědčilo.

Vidím za tím ohromný kus práce a gratuluji tvůrcům z ministerstva i policie, že se jim povedlo dostat projekt do této fáze. Data z map jsou v otevřeném formátu, čímž dáváme odborníkům možnost si je stáhnout a dál s nimi pracovat, například vytvářet mobilní aplikace pro veřejnost v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality,“ sdělil ministr vnitra Jan Hamáček.

Projekt se odehrává ve třech rovinách. První představují mapy kriminality pro veřejnost, kde jsou znázorňovány skutky (trestné činy a přestupky registrované policií), které jsou statisticky evidované. Druhou rovinou je verze pro vybrané pilotní obce, ve které budou k dispozici relevantní informace potřebné pro efektivní výkon samosprávy, například při plánování činností obecní policie či rozvoje infrastruktury. Třetí rovinou je dataset pro práci policie, který je nezbytný při předvídání kriminality. Tato poslední zmíněná oblast je rozpracována v režimu pro interní použití v pilotních lokalitách.

Hlavním cílem ve všech rovinách je dále snižovat již tak rekordně nízkou kriminalitu v České republice, zvyšovat její objasněnost, cíleně plánovat policejní hlídky a preventivní opatření do těch skutečně nejrizikovějších míst, snižovat administrativu, a naopak zvýšit pobyt policistů v ulicích“ uvedl genmjr. Martin Vondrášek, 1. náměstek policejního prezidenta. S tím souvisí efektivnější využívání lidských, finančních i technických zdrojů a rovněž posílení spolupráce s obcemi, zvyšování důvěry veřejnosti a posilování pocitu bezpečí.

Projekt Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR „Mapy budoucnosti II – využití prostorových dat pro vytvoření a pilotní ověření nástrojů a postupů pro analýzu a predikci kriminality za účelem jejího předcházení a potírání“ (reg. č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0010253) je spolufinancován z Evropského sociálního fondu Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Po dokončení pilotního provozu jej Ministerstvo vnitra a Policie ČR vyhodnotí a výstupy upraví dle zkušeností při práci Policie ČR a podnětů zástupců obcí i veřejnosti.

Mapy jsou k dispozici na internetové stránce: https://kriminalita.policie.cz

Zdroj: www.policie.cz

 

Počet útoků na klienty bank se za poslední dva roky zvýšil čtyřnásobně. Jak vyplývá z dat České bankovní asociace, na jednoho poškozeného klienta připadá průměrná škoda ve výši 161 tisíc korun. U vishingu, neboli případů podvodného navolávání, jsou částky až čtvrtmilionové.

Klíčovým prvkem kampaně s názvem #nePINdej! je interaktivní vzdělávací www.kybertest.cz, který zábavnou formou seznámí veřejnost s nejčastějšími kybernetickými podvody a naučí ji, jak je rozpoznat a jak jim nenaletět. Kybertest má několik variant, které simulují nejčastější podvodné praktiky dle různých věkových skupin. V kybertestu jsou simulovány podvodné SMS, zobrazovací okna k připojení k WIFI sítím, phishingové emaily, zvukové nahrávky podvodných telefonů a mnohé další, tak, aby si je každý uživatel moderních technologií mohl bezpečně vyzkoušet. Testové otázky byly připravovány odborníky na základě reálných případů, jimiž se podvodníci snaží své oběti nachytat.

Pachatelé se při útocích snaží překonávat zejména lidský faktor a pod nejrůznějšími legendami využívají nátlaku, strachu a časové tísně pro záchranu peněz nebo pro realizaci finanční transakce. Mezi nejčastější podvodné legendy patří:

Podvodné navolávání:
Pachatelé se vydávají například za bankéře, policisty, pracovníky technické podpory a snaží se z lidí pod vlivem strachu vylákat peníze, nebo vzdálený přístup do zařízení oběti, který následně zneužije.

Nabídka výhodných investic:
Přesvědčivá lákavá reklama a manipulativní jednání. Cílem pachatele je vylákat z oběti co možná nejvíce finančních prostředků a využívá k tomu přirozenou ziskuchtivost každého z nás.

Reverzní inzertní podvody:
Pachatel zareaguje na váš inzerát. Podstrčí vám fiktivní platební bránu, kde vyplníte citlivé bankovní údaje a místo peněz za inzerované zboží přicházíte o všechny úspory.

Podvody typu Nigerijské dopisy:
Princip, který funguje už více jak  sto let. Pachatelé sázejí na kvantitu. Vždy se najde někdo, kdo se nechá nachytat na slibovanou cennou zásilku nebo domnělou pomoc. Často zde hraje velkou roli láska.

Klasické podvody typu phishing a smishing:
Stále dokonalejší a složitě rozpoznatelné podvodné emaily a SMS nabídky.  Na první pohled již nenajdeme podezřelé znaky.

 

Zdroj: https://www.policie.cz/clanek/nepindej.aspx

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

komisař

 

Česká republika se i letos připojuje k projektu SAFETY DAYS, který se uskuteční od 16. do 22. září. Filozofií projektu je osvěta široké veřejnosti s apelem na NULA úmrtí na silnicích.

Pozornost v rámci týdne bezpečností míří také na cyklisty v rámci kampaně AUTOMATICKY #nosimhelmu. V posledních letech se podstatně zvýšil počet cyklistů. Někteří využívají jízdní kolo jako prostředek ke sportu, relaxaci nebo výletům do přírody. Stále více cyklistů však využívá každý den kolo jako ekologický dopravní prostředek, díky kterému nemusí popojíždět v dlouhých kolonách a řešit problémy s parkováním. Kvůli oblibě a dostupnosti elektrokol se řady cyklistů rozšiřují i o ty, pro které byla dříve limitující jejich fyzická kondice.

Obecně platí, že cyklisté jsou v provozu jedni z nejvíce zranitelných účastníků. Při nehodách cyklistů dochází nejčastěji k poranění horních, dolních končetin a hlavy. Chránit si hlavu nasazenou přilbou by tak mělo být pro každého cyklistu automatické. V loňském roce zemřelo při nehodách 43 cyklistů, svoji hlavu nechránilo v době nehody 31 z nich.

NULA úmrtí na silnicích může přispět každý účastník provozu svým zodpovědným přístupem, předvídavostí, rozvahou a především ohleduplností k ostatním účastníkům provozu.

Další informace a videa k projektu: https://www.policie.cz/clanek/startuji-roadpol-safety-days-2022.aspx

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

komisař

 

Počty podvodů v kyberprostoru přibývají. Během posledního měsíce řešili policisté na Příbramsku sedm případů. Podvedení lidé přišli celkem o více než šest set tisíc korun.

Nejčastěji šlo o podvody při prodeji zboží. Pachatel vydávající se za zájemce např. o nabízené jízdní kolo, klimatizaci či loď zaslal prodávajícímu odkaz na údajnou stránku kurýrní služby, kam poškozený pak zadal informace ke své platební kartě, následně ještě potvrdil platbu kódem ze SMS.

Další podvody se týkaly údajných investic, vracení daní nebo převodu peněz z bitcoinového účtu na běžný účet. V posledním uvedeném případě si podvodník prostřednictvím webkamery udělal fotografii občanského průkazu a platební karty poškozeného. Ten mu navíc umožnil i vzdálený přístup do svého počítače.

Poškození bez rozmyslu kliknou na zaslaný odkaz, který je přesměruje na podvodné stránky, které mají velmi podobný vzhled jako stránky internetového bankovnictví. Zadají tam poté své přihlašovací údaje a tím je předají podvodníkům. Následně ještě zadají do podvrženého formuláře i SMS potvrzovací kód nebo ho přepošlou. Pak už mají účet v rukou pachatelé!

Jak se podvodníkům bránit? Jednou z možností je nezasílat platby za zboží dopředu, ale platit na dobírku. Rozhodně neklikat na odkazy do internetového bankovnictví obdržené v SMS zprávě či e-mailu. V žádném případě nepřeposílat autorizační kódy, které přišly formou SMS zprávy, a za žádných okolností neposkytovat vzdálený přístup k počítači.

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

komisař