- Podrobnosti
Bezpečné Podbrdsko Statistiky Mapy kriminality Zajímavé odkazy
Novinky:
Statistické přehledy kriminality Stč. kraje - leden až únor 2023 - 19.3.2023
Statistické přehledy kriminality Stč. kraje - leden 2023 - 19.3.2023
Pokus krádeže vloupáním do rodinného domu v obci Bohutín - 25.2.2023
Oběti trestných činů - 25.2.2023
Vloupání do chalupy v obci Bohutín - 12.2.2023
Vloupání do vozidla Škoda Fabia v obci Sádek - 1.2.2023
Statistické přehledy kriminality Stč. kraje - leden až prosinec - 19.1.2023
Činnost služby pořádkové policie za rok 2022 - 18.1.2023
Vývoj registrované kriminality v roce 2022 - 18.1.2023
Krádež věcí z garáží v obci Jince - 18.1.2023
Vloupání do vozidla zn. BMW v obci Podlesí - 18.1.2023
Vloupání do kontejneru na pečivo v obci Podlesí - 18.1.2023
Vloupání do vozidla zn. Citroën v obci Jince - 18.1.2023
- Podrobnosti
Policie dne 22. února v poledne uctila oběti trestných činů, a to minutou ticha a rozsvícením majáků policejních vozů. Akce se konala u příležitosti Evropského dne obětí trestných činů.
Obětí je ten, komu je trestným činem ublíženo na zdraví nebo je mu způsobena škoda majetková či morální. Jak se mám chovat nebo mám vůbec nějaká práva? Takto se často sami sebe ptají lidé - oběti, poškození. Každý poškozený má svá práva, která by měl či mohl znát, aby věděl, čeho se může domáhat. Následující přehled práv není zcela vyčerpávající, poskytuje stručnou orientaci těch nejzásadnějších.
Podávat trestní oznámení lze písemně nebo ústně do protokolu na kterýkoliv útvar Policie ČR, na státní zastupitelství nebo na bezplatnou tísňovou linku 158. Člověk by měl vědět kdy, kde a jakým způsobem k události došlo, kdo skutek spáchal nebo alespoň popis neznámého pachatele, co bylo událostí způsobeno, jaký mohl být pachatele motiv, navrhovat důkazy a svědky. Oznamovatel má právo žádat, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o učiněných opatřeních. Poškozený může nahlížet do spisu a pořizovat si z něj na vlastní náklady kopie či výpisky. Může se účastnit soudního jednání, žádat náhradu škody, nechat se v trestním řízení zastupovat zmocněncem. Může také žádat mediaci, což je mimosoudní řešení konfliktu, provádí ji Probační a mediační služba ČR. Poškozený má nárok na ochranu, může např. požádat o vyrozumění, bude-li obviněný propuštěn z vazby nebo odsouzený propuštěn z výkonu trestu. Dále může požádat soud o opatření ke své ochraně, zejména jde o utajení podoby svědka či v hlavním líčení vypovídat v nepřítomnosti obžalovaného.
Náhrada škody může být požadována při utrpění újmy na zdraví, kdy lékař stanovuje tzv. bolestné, dále poškozený může žádat úhradu nákladů na léčení, náhradu výdělku, náhradu odcizených nebo zničených věcí. Požadovanou výši škody je třeba co nejpřesněji vyjádřit v penězích a doložit na policii potřebné doklady. Požadavek na náhradu škody lze v trestním řízení uplatnit nejpozději při hlavním líčení soudu před zahájením dokazování. Pokud soud rozhodne o náhradě škody, doručí trestní příkaz nebo rozsudek. Dále může požadovat zajištění svého nároku na náhradu škody, lze ho provést na majetku obviněného až do pravděpodobné výše škody. Nárok na náhradu škody mají také pozůstalí usmrcením blízké osoby. Soud má možnost odkázat i na občanskoprávní řízení. Pokud odsouzený nebude ochoten škodu nahradit ani ve splátkách, můžete poškozený navrhnout exekuci na jeho majetek.
por. Bc. Monika Schindlová, DiS.
komisař
- Podrobnosti
Ve službě pořádkové policie je v naší republice zařazeno přes 16 500 příslušníků.
Služba pořádkové policie je jednou ze základních služeb Policie České republiky. Pořádkáři jsou v přímém kontaktu s občany, orgány místních samospráv či právnickými osobami. K 31. prosinci 2022 je na území ČR zřízeno 508 obvodních (v Praze místních) oddělení Policie České republiky, 47 policejních stanic, 42 oddělení hlídkové služby, 4 speciální pořádkové jednotky, 12 pohotovostních a eskortních oddělení a 8 zásahových jednotek. Součástí pořádkové policie jsou i další specializované služby, zejména oddělení služební kynologie, služební hipologie, speciálních potápěčských činností, poříční oddělení, oddělení hlavní nádraží, speciální jednotky ochrany jaderných elektráren či pražská pohotovostní motorizovaná jednotka a oddělení METRO.
V územních obvodech krajských ředitelství policie bylo zřízeno 211 prvosledových hlídek, kdy tuto činnost vykonává celkem 3 677 speciálně vyškolených policistů a policistek. Prvosledová hlídka je vždy nejméně dvojčlenná a absolvuje rozšířený taktický výcvik se specializací na dlouhé zbraně a je přednostně určena zejména k okamžité reakci na události typu aktivního střelce.
Rozsah činnosti služby pořádkové policie je stanoven zákonem o Policii České republiky, případně dalšími zákony, právními normami a resortními předpisy. Mezi základní úkoly služby pořádkové policie patří zejména ochrana bezpečnosti osob a majetku. Spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, činí opatření k jeho obnovení, předcházení trestné činnosti, přijímání, evidování a prověřování oznámení osob, plnění úkolů v trestním, přestupkovém a správním řízení, ale také dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu.
- Podrobnosti
Počet trestných činů vzrostl, způsobená škoda naopak poklesla.
V roce 2022 bylo na území České republiky registrováno 181 991 trestných činů. Oproti roku 2021 došlo k nárůstu o 28 758 skutků, což je v procentuálním vyjádření o 18,8 % více. Celková objasněnost včetně dodatečně objasněných skutků dosáhla úrovně 52,2 %. Příčinou tohoto snížení je pravděpodobně vzrůstající podíl kriminality v kyberprostoru na celkové trestné činnosti. Přestože registrovaná kriminalita vzrostla, zaznamenali jsme pokles škod způsobených trestnou činností o více než 7 mld. Kč. Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření. Počty trestných činů se tak přiblížily k úrovni z roku 2019.
Registrovaná kriminalita 2022, trendy a vývoj
Nárůst kriminality byl zaznamenán plošně ve všech krajích České republiky. Nejvyšší trestnou činnost jsme evidovali v Praze (40 704 skutků) a v Moravskoslezském kraji (21 884 skutků). Největší nárůst v procentuálním vyjádření v porovnání s rokem 2021 jsme zaznamenali v Karlovarském kraji, a to o 31, 6 %. Zároveň se jedná o kraj s nejnižším počtem evidovaných trestných činů - 4 939 (v roce 2021 spácháno celkem 3 754 skutků). Druhý největší nárůst byl zaznamenán v Libereckém kraji o -27,5 %. Největší rozdíl v kvantitativním vyjádření je evidován v kraji hl. m. Praha (+ 5 568 skutků), Moravskoslezském (+ 4 019) a Jihomoravském kraji (+ 3 035).
Majetková kriminalita - meziroční opětovný markantní nárůst registrované majetkové kriminality +29,2 % (+ 22 621) lze vysvětlit loňským omezením pohybu osob, uzavřením obchodů, pobytem v domácnosti apod., a to zejména v období leden až duben 2021, kdy byl vyhlášen nouzový stav. Majetkovými trestnými činy s nejvyšším nárůstem v období leden-prosinec 2022 jsou neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (11 848, +5 741 +94 %), podvod (11 658, +4 869, +71,7 %), krádeže prosté – v obchodech (9 092, +3 367, +58,8 %), krádeže vloupáním do ostatních objektů (12 937, +1628, +14,4 %), krádeže prosté – v jiných objektech (4552, +3 259, +39,7 %) a krádeže prosté – kapesní (5 271, + 1 085, +25,9 %).
- Podrobnosti
Již sedm let má obvodní oddělení Příbram-venkov na starost středočeskou část Chráněné krajinné oblasti Brdy s rozlohou kolem 175 km2, kde policisté dohlížejí na veřejný pořádek. Jedná se o velmi rozhlehlé území mnohdy s nepřístupným terénem, proto se vznikem chráněné oblasti přibyla na služebně nová technika, jako jsou terénní vozidla, čtyřkolky a drony.
V loňském roce udělily hlídky 363 pokut za porušení režimu vjezdu do chráněné oblasti. Dále zde zaznamenaly 261x neoprávněné parkování. Nejvíce pokut rozdaly během měsíce září, a to v souvislosti s houbařskou sezónou. Někteří občané nevědí, že i když se u lesa nenachází zákazová dopravní značka, nemohou dle zákona o lesích do něj vjíždět, ani v něm motorovými vozidly stát. Ve správním řízení jim pak hrozí pokuta až pět tisíc korun. Řidiči také nesmí zastavit a stát na silniční vegetaci, což jim ukládá zákon o provozu na pozemních komunikacích. Na místě pak mohou policisté uložit pokutu až dva tisíce korun.
Příslušníci policie také řešili v chráněné krajinné oblasti jeden případ táboření s rozdělaným ohněm. Za porušení zákona o lesích hrozí přestupcům ve správním řízení až patnácti tisícová pokuta. Co se týká táboření v lese, tento zákaz platí již mnoho let, tzv. pod širákem však osoby spát mohou, jde o nocování bez přístřešku a samozřejmě nesmí rozdělávat oheň. Další omezení, která v lese platí, např. nesmí se rušit klid a ticho, jezdit mimo cesty, odhazovat odpadky, kouřit.
Ve třech případech bylo oznámeno policistům spáchání trestného činu, který se stal v Brdech. Dvakrát šlo o vloupání do vozidla a jednou o krádež nafty z pracovního stroje. Stoprocentní ochrana automobilu před vloupáním neexistuje, ale existují opatření, kterými můžete pravděpodobnost krádeže věcí z vozu snížit. V první řadě je důležité řídit se sloganem „Auto není trezor“ a nenechávat v něm žádné věci - tašky, mobilní telefony, peněženky, navigace, kabelky apod. Mnohdy zlodějům nahrávají sami majitelé či provozovatelé aut tím, že je zapomenou zamknout nebo je sice zabezpečí, ale nezaktivují zabezpečovací zařízení, např. zvukové alarmy.
Návykové látky značně ovlivňují schopnosti řidičů
Někteří motoristé neváhají usednout za volant, přestože jsou pod vlivem alkoholu nebo drog. Návykové látky mohou zpomalit reakce řidičů, nestačí potom např. včas zabrzdit, dále mohou vést k nesprávnému odhadu situace a vlastních schopností, mohou umocňovat agresivní jízdu nebo naopak způsobovat usínání za volantem, mají na svědomí také tzv. tunelové vidění. Je zřejmé, že řízení pod vlivem návykových látek může snadno skončit tragicky. Stačí malá nepozornost a motorista může zničit život sobě nebo jiným, proto je odpovědnost na sedadle řidiče klíčová.
Policejní hlídky v loňském roce při silničních kontrolách odhalily 809 šoférů pod vlivem návykových látek, z uvedeného poštu bylo 305 řešeno pro spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.
por. Bc. Monika Schindlová, DiS.
komisař