facebook logo 1            graf             Mapa 1v3         webhosting
       Bezpečné Podbrdsko            Statistiky                Mapy kriminality          Zajímavé odkazy

 

 

 6. 1. 2021 - Policie informuje

CHKO Brdy 2020 

DELITKO

 17.11. 2020 - Policie informuje

SLUŽBA V BRDECH|ROZHOVOR S NPOR. BC. JANEM SYNKEM, VEDOUCÍM OOP PŘÍBRAM-VENKOV| PČR

DELITKO

26. 8. 2021 - Policie informuje

"Chraňte si své úspory"

DELITKO

26. 8. 2021 - Policie informuje

"Zpomal, dokud není skutečně pozdě"

DELITKO

23. 9. 2021 - Policie informuje

Jak se při houbaření neztratit

DELITKO

17. 8. 2021 - Pomozte nám s případy

Porušování domovní svobody v obci Čenkov

DELITKO

17. 8. 2021 - Pomozte nám s případy

 
DELITKO

 

 nabor 2018 PB 1

 

 

 

         

 

 

 

Nastala doba houbaření. S tím však každoročně souvisí i pátrací akce po starších občanech, kteří se v lese ztratí nebo utrpí nějaká zranění. Důležité je pohřešovaného člověka najít co nejdříve, aby nedošlo k jeho prochladnutí. Pátrací akce jsou ale poměrně složité a náročné jak personálně, tak i na použití techniky, jedná se o rozsáhlé plochy k propátrání mnohdy v nepřehledném terénu.

Příbuzní by měli vždy zvážit, jaký je aktuální zdravotní stav seniora a k tomu by měli přizpůsobit svou péči, např. zda ho venku doprovázet. Díky technickému pokroku je ale nyní možné používat lokátory osob. Starší člověk pak může žít relativně aktivně, ale přitom svobodně a bezpečně. Jsou to poměrně malá zařízení, která se mohou umístit např. do kapsy u oblečení. Pomocí lokátoru je pak možné určit přesné místo, kde se osoba nachází. Nejde však jen o seniory, lokátory mohou mít i děti nebo obdivovatelé přírody, kteří mohou v terénu také ztratit orientaci.

Pokud se osoba ztratí a má u sebe mobilní telefon, ať neváhá a co nejdříve se ozve na tísňovou linku. Mohou tak učinit i jeho příbuzní, kteří seniora postrádají. Rozhodně to nechce čekat až na dobu, kdy se začíná stmívat. V případě bloudění je nejlépe jít jedním směrem a orientovat se podle nějakého bodu v krajině. Člověk určitě narazí na nějakou lesní či polní cestu, která ho někam dovede. Co se týká veřejnosti, pokud potkají dezorientovanou či tak působící osobu, až okamžitě volají na policii. Raději prověříme několik planých poplachů nebo osobu převezeme domů, než vystavovat dříve narozené újmě na zdraví či životě.

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

 

Již šestým rokem má obvodní oddělení Příbram-venkov na starost středočeskou část Chráněné krajinné oblasti Brdy s rozlohou kolem 175 km2, kde policisté dohlížejí na veřejný pořádek. Jedná se o velmi rozhlehlé území mnohdy s nepřístupným terénem, proto se vznikem chráněné oblasti přibyla na služebně nová technika, jako jsou terénní vozidla, čtyřkolky a drony. Při práci v terénu bude od letošního léta také nápomocná nová Škoda Kodiaq, která vystřídala octavii.

Během letních prázdnin zaznamenaly hlídky v CHKO osmdesát porušení dopravních předpisů, jednalo se o neoprávněné parkování a porušení režimu vjezdu. Někteří občané nevědí, že i když se u lesa nenachází zákazová dopravní značka, nemohou dle zákona o lesích do nich vjíždět, ani v nich motorovými vozidly stát. Ve správním řízení jim pak hrozí pokuta ve výši až pěti tisíc korun. Řidiči také nesmí zastavit a stát na silniční vegetaci, což jim ukládá zákon o provozu na pozemních komunikacích. Na místě pak mohou policisté uložit pokutu až dva tisíce korun.

Dále v létě zjistili příslušníci policie u jednoho řidiče projíždějícího přes chráněnou oblast, že usedl za volant pod vlivem alkoholu. Jedenkrát také řešili případ rozdělaného ohně na Valdeku, za což hrozí přestupcům ve správním řízení až patnácti tisícová pokuta.

 

oheň Valdek 1

 

Škoda Kodiaq 1

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

 

Příčinou nejtragičtějších nehod na silnicích je nepřiměřená rychlost. Může za 40 procent nehod, které končí smrtí, přitom rychlost pravidelně překračuje 86 procent řidičů. Důvodem je spěch a to, že řidiči chtějí dojet do cíle co nejrychleji, k čemuž se přiznává 43 procent z nich. Je to zbytečný hazard. Pár kilometrů ujetých navíc nestojí za zvýšené riziko nebo dokonce za zmařené lidské životy. Čas na bezpečnou reakci se kvůli vysoké rychlosti značně zkracuje a následky pak mohou být fatální. Loni zemřelo kvůli nepřiměřené rychlosti 179 lidí. Nová kampaň upozorňuje na úskalí a následky jízdy nepřiměřenou rychlostí. Realizuje ji Česká asociace pojišťoven a BESIP ve spolupráci s Policií České republiky a řadou známých osobností včetně dokumentaristy Víta Klusáka. „13 minut“ je název dokumentu a zároveň čas, který se snažíme ušetřit při cestě z Prahy do Brna. Vypráví příběh pěti řidičů, kteří zasáhli do životů druhých lidí, protože na to šlápli. Dokument poukazuje na to, že snaha ušetřit pár minut může mít tragické následky. Je ke zhlédnutí na webových stránkách projektu 13minut.cz.

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.

 

Pandemická situace a s ní spojený přesun lidí do online světa vytvořily ideální podmínky pro hackery a online podvodníky. V posledních letech banky i Policie ČR evidují rapidní nárůst počtu kybernetických útoků směřujících nikoliv na technické zabezpečení bank, ale vůči „nejzranitelnějšímu článku v řetězci“, kterým jsou právě klienti.

Kromě zintenzivnění útoků s pomocí tradičních phishingových metod, například podvodné e-maily zneužívající vizuální identitu legitimní bankovní instituce, začali podvodníci v loňském roce používat také tzv. vishing.

Vishing je technika založená na vyvolání strachu a zpanikaření oběti. Klientovi útočník často volá v neobvyklý čas a vydává se za bankéře, případně policistu. S pomocí osobních údajů o klientovi, které získal například v internetovém prostředí, mnohdy ze sociálních sítí, si získá jeho důvěru. Ten pak snadno uvěří, že jeho účet byl napaden a jediné, co jeho prostředky „zachrání“, je jejich odeslání na účet, který mu falešný bankéř sdělí. Útočník klienta následně instruuje, jak transakci autorizovat. Někdy cílí na údaje k platební kartě, jindy na přihlašovací údaje do internetového bankovnictví.

Obzvláště zákeřné pak je, když útočníci při hovorech užívají tzv. spoofing telefonního čísla, při kterém dokážou napodobit jakékoliv telefonní číslo, včetně infolinek bank, takže má-li oběť v telefonu uložené číslo na call centrum své banky, objeví se jí na displeji příchozí hovor její jeho banky.

Je zřejmé, že kriminalita se přesouvá z ulic na internet, přičemž toto nebezpečí je ze strany veřejnosti stále značně podceňováno. Z těchto důvodů aktuálně navázala bankovní asociace v oblasti kyberbezpečnosti úzkou spolupráci s Policií ČR a společností ESET. Společně odstartovali preventivní „Kyberkampaní“ s hlavním heslem „Cílem útočníka můžete být i vy!“. Jejím stěžejním prvkem je webová aplikace Kybertest.cz.

Jedná se o speciálně připravený online interaktivní kvíz, ve kterém si může uživatel otestovat, zda při reálně vypadajících simulacích zvládne rozpoznat podezřelé prvky naznačující, že se stal terčem online podvodníků. Kvíz mu v závěru nabídne porovnání s ostatními účastníky, případně více informací k problematice.

JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ TYPY ÚTOKŮ NA KLIENTY BANK?

1. Telefonáty podvodných bankéřů či policistů (vishing)

Útočník vás chce vystrašit a zároveň vzbudit důvěru, že je tím, kdo vám pomůže ochránit peníze na účtu. Pod záminkou napadení vašeho účtu či podezřelé transakce vám zavolá v nezvyklý čas a představí se jako pracovník banky, či policista. Na hovor se dobře připraví – zná vaše jméno, adresu nebo číslo bankovního účtu. Může volat z čísla podobného či stejného, jako má vaše banka, dokonce vás vyzve k identifikaci, jako to dělají banky. S vaší získanou důvěrou vás pak bude tlačit k okamžitému převedení zůstatku na bezpečný účet, který je ale ve skutečnosti jeho.

Scénáře se mohou lišit – útočník po vás bude chtít vaše přihlašovací údaje, údaje z vaší platební karty či potvrzovacích SMS, případně umožnit vzdálený přístup k vašemu PC. Závěr je ale stejný – své peníze již pravděpodobně nikdy neuvidíte.

2. Podvodné mobilní aplikace

Jedním z velmi aktuálních triků útočníků jsou i malwarem infikované mobilní aplikace či jejich aktualizace, které si nejčastěji stáhnete z neoficiálních obchodů s aplikacemi a webových stránek. Výjimkou ale nejsou ani podvodné aplikace nainstalované přímo z oficiálního obchodu. Pokud v telefonu nemáte nainstalovaný bezpečnostní software, který by vás varoval, a při instalaci aplikaci udělíte vysoká oprávnění – například aplikaci pro nahrávání hovorů i přístup k fotoaparátu či SMS – dokáže odcizit vaše přihlašovací údaje do bankovnictví, obejít dvoufázové ověření či získat potvrzovací SMS zprávy. Aplikace proto nakupujte nejlépe jen na Google Play či App Store, čtěte jejich recenze a nedávejte jim více oprávnění, než potřebují.

3. Falešné stránky internetového bankovnictví

Jedná se již o známou útočnou metodu, přesto se může stát, že se díky své nepozornosti nachytáte. Útočník chce získat vaše přihlašovací údaje s pomocí falešné webové stránky banky. Ta může na první pohled vypadat úplně stejně jako skutečný web vaší banky, včetně loga a barev. Na druhý pohled ji ale odhalit lze – URL adresa webu se bude odchylovat od oficiálního názvu či zkratky banky, na stránce jsou překlepy, v řádku s adresou nebude visací zámeček označující bezpečnostní certifikát webu, nýbrž upozornění apod. Pokud se přes takové stránky přesto přihlásíte, získá útočník vaše přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Pomocí dalších podvodných technik mu pak stačí získat váš potvrzovací kód či autorizační SMS a cestu k vašim penězům na účtu má volnou.

4. E-maily plné virů a podvodných odkazů

V tomto případě jdou útočníci cestou kvantity nad kvalitou – rozešlou podvodné e-maily na mnoho adres včetně té vaší, kterou získali například z vašeho profilu na sociálních sítích, a čekají, kdo se chytne. Dávno už se nejedná jen o výzvy k převzetí dědictví po vaší zapomenuté tetičce či nabídky k sňatku od nigerijských princů, plné překlepů a gramatických chyb. E-maily se tváří jako oficiální zprávy banky, pošty nebo třeba obchodního řetězce. Obsahují odkazy na falešné stránky, kde máte zadat platbu či se přihlásit do internetového bankovnictví, případně vyzývají ke stažení přílohy, která je ale samozřejmě infikovaná virem či malwarem. Pokud trik včas neodhalíte, útočníci získají vaše přihlašovací údaje či údaje z platební karty.

5. Falešné profily na sociálních sítích

Útočníci typicky vytvoří falešný profil osoby, kterou znáte. Z tohoto profilu vás pak žádají o vyplnění formuláře či zaslání finanční částky na pomoc, případně pod záminkou výhry v soutěži posílají odkazy směřující na falešné stránky, kde již jen čekají, až zadáte vaše údaje z platební karty či jiné důvěrné údaje. Pokud podobnou výzvu obdržíte, raději si ji s danou osobou telefonicky ověřte. Podvodníci mohou ale falšovat i profilové stránky bank, přes ně se můžete dostat na falešné internetové bankovnictví či podvodnou platební bránu.

6. Získání nadvlády nad vaší platební kartou v mobilu

Získá-li útočník vaše údaje o platební kartě, pokusí se ji pravděpodobně tzv. digitalizovat, tedy ji nahrát do svého telefonu, resp. do Google Pay či Apple Pay. Pokud se mu následně podaří registraci potvrdit aktivačním kódem (zasílaným do internetového bankovnictví či SMS), ke kterému se dostane pomocí nějaké podvodné techniky, bude již moci „vesele“ platit svým telefonem a odčerpávat vám peníze z účtu, dokud si toho nevšimnete.

PĚT ZÁSAD, DÍKY KTERÝM BUDOU VAŠE ÚDAJE I PENÍZE V BEZPEČÍ

1. Nikdy nikomu nesdělujte své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví ani čísla ze své platební karty. Nikdy nepřeposílejte potvrzovací SMS zprávu s unikátním kódem. Banky se na tyto informace NIKDY neptají, a to ani telefonicky, ani e-mailem, ani SMS či jinými zprávami.

2. Nereagujte na telefonní hovory, e-maily ani zprávy, kde se vás někdo pokouší vmanipulovat do situace, že jsou vaše finanční prostředky v ohrožení a vy musíte udělat další kroky pro jejich záchranu. Kdyby byly vaše peníze skutečně v ohrožení, banka by již zareagovala dávno a bez vaší pomoci.

3. Nezadávejte ani v aplikaci nepotvrzujte platby, které vám někdo bude diktovat po telefonu. Stejně tak nedávejte nikomu vzdálený přístup do vašeho počítače.

4. Mějte aktualizovaný software a antivirus v PC i v telefonu. Aplikace stahujte jen z oficiálních zdrojů.

5. Buďte vždy v pozoru, v případě pochybností vždy kontaktujte svou banku či volejte Policii ČR (158).

 

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.