Podrobnosti

Vytvořeno: 16. červenec 2024

Během letních prázdnin lidé častěji vyrážejí do přírody, ať už se jen projít, nasbírat houby či lesní plody. Občas se ale stane, že se někdo na takovém výletě ztratí a najednou vůbec netuší, kde jen může být. V naší republice sice časem narazí na civilizaci, může to ale nějakou dobu trvat. Navíc pobyt v noční době v tmavém lese nemusí být pro někoho až tak příjemný, hrozí i dehydratace nebo prochladnutí.

Před plánovaným výletem nebo houbařením je určitě nutné zvážit aktuální zdravotní stav a své síly. Důležité je si s sebou vzít nabitý telefon, pití a vhodné oblečení. Někomu blízkému říct, kam se chystám, kdy se asi vrátím. V přírodě je pak určitě lepší držet se značených turistických cest.

Pokud zabloudíte, nepanikařte, hledejte orientační body v krajině. Můžete se vracet tzv. po svých stopách nebo jít podél potůčku či po lesní cestě. Důležité je určit si směr a tím jít, aby člověk nechodil v kruhu. Pokud máte telefon, kontaktujte blízkou osobu, Policii ČR na bezplatné lince 158 nebo můžete použít aplikaci Záchranka, tím oznámíte i svou polohu. Najděte si zatím nějaké pokud možno suché místo, např. posed, krmelec, padlý strom. Ideálně na něj zvenku nějak upozorněte, může jít o uvázaný kapesník nebo pověšený košík. Z místa, které jste udali, už neodcházejte.

V rámci projektu „Bezpečné Brdy“ se mohou také turisté seznámit s pravidly správného chování v chráněné krajinné oblasti. Po načtení QR kódu se dozví, kde jsou vyhrazená parkoviště, protože platí přísný zákaz vjezdu do CHKO. Nesmí se tu rozdělávat oheň a stanovat. Navíc jsou zde i informace o tzv. trauma bodech, které mohou pomoci, pokud se právě někdo v lese ztratí.

por. Bc. Monika Schindlová, DiS.
komisař

Podrobnosti

Vytvořeno: 2. červenec 2024

Teplé počasí, prázdniny, dovolené to vše nahrává trávení volného času u vody. Některé výlety k rybníku, k řece či na koupaliště však končí tragicky, proto je třeba dodržovat pár základních pravidel. Voda může být nebezpečný živel, pokud jsou lidé nezodpovědní, přeceňují vlastní schopnosti a zbytečně hazardují.

Zcela zásadní pravidlo zní – nikdy nenechávat malé děti u vody bez dozoru, ani na malou chviličku. Neplavec by měl mít vždy řádné plovací pomůcky, mezi ně rozhodně nepatří nafukovací kruh, může prasknout nebo z něj může dítě snadno vyklouznout. Na plavidla patří děti pouze v záchranné vestě a s helmou na hlavě. Záchranná vesta s nosnou přední částí a límcem zajistí ve vodě přetočení na záda. Důležité je zapnutí jistícího popruhu mezi nohami. Bazény a zahradní jezírka by měla být vždy zabezpečena, pokud od nich odcházíme, např. oplocením, zastřešením, pevným zakrytím.

I když dítě obstojně plave, neznámá voda, rozlehlá hladina, vlny, to vše může způsobit, že malý plavec zazmatkuje. Plavání ve vlnách je velmi vysilující. Nebezpečné jsou i teplotní rozdíly jednotlivých vrstev vody především při skocích do vody. Prudké ochlazení těla může způsobit svalovou křeč, proto by člověk neměl skákat do vody, pokud je přehřátý a rozpálený po opalování. Nebezpečné jsou i skryté předměty pod hladinou, jako kameny, kmeny vyvrácených stromů, do neznámé vody proto nikdy neskáčeme. Vodní rostliny v rybnících nebo ve slepých ramenech řek nebezpečné nejsou, jejich dotek na těle ale může být pro člověka nepříjemný a může začít zmatkovat nebo se do dlouhých šlahounů rostlin zaplést. V takovém případě je nutné se uklidnit a zaujmout splývanou polohu na zádech. Navíc pokud je ve vodě vymezený bezpečný prostor např. bójkami, pohybujme se pouze v něm. Rizikem je především pohyb v plavební dráze.

V případě záchrany tonoucího je na místě opatrnost, bezpečnost zachránce je vždy na prvním místě. Topící se člověk má tendence se chytat čehokoliv, tedy i jiných lidí a je schopen stáhnout je pod hladinu. Ani fyzická převaha není zárukou úspěšné záchrany, pokud někdo bojuje o život ze všech sil. Ideální je tonoucímu hodit třeba záchranný kruh na laně, eventuálně mu pomáhat ve větším počtu lidí a vždy s nějakou vhodnou plovoucí pomůckou.

por. Bc. Monika Schindlová, DiS. komisař

Podrobnosti

Vytvořeno: 19. červen 2024

V loňském roce jsme na Příbramsku evidovali 438 případů vloupání. Nejčastěji se zloději dostávali do ostatních objektů, jako jsou garáže, sklepy a hospodářská stavení, také ale bylo překvapeno po příjezdu domů 29 majitelů domů a 18 osob žijících v bytě. Určitě nikdo nechceme takové „překvapení“ po návratu domů, obzvlášť z dovolené, zažít. Je to určitý vpád do soukromí, pocit bezpečí je v podstatě to základní, co k životu potřebujeme.

Letní měsíce jsou z hlediska vloupání do domů a bytů nejrizikovějším obdobím roku, protože svá obydlí na určitou dobu opouštíme. Každý však může bezpečnost svého bydliště ovlivnit tím, že bude dodržovat základní organizační opatření. Minimální obranou proti nenechavcům je řádné uzavření a uzamčení vstupních dveří i oken. Toto pravidlo platí, i když opouštíte domácnost jen na krátkou dobu. Pootevřená okna v pozici tzv. ventilačky a různé prosklené plochy jsou pro zloděje ideální vstupní cestou, kterou snadno překonávají.

Mechanické zábranné prostředky (mříže, okenice, bezpečnostní zámky, zodolněné dveře atd.) jsou základem každého zabezpečení objektu. Dokáží pachatele zdržet, případně odradit od nekalého úmyslu. Navíc je třeba chránit i přilehlé objekty, např. garáže, kůlny. Policie se však bohužel setkává také s případy, že majitelé venkovských stavení si své stodoly neuzamykají, přitom mají uvnitř různou zahradní techniku, nářadí, jízdní kola, tyto věci nechávají i volně ležet na zahradě. Přístupný žebřík dokonce může zloději umožnit snazší vstup do obydlí.

V mobilní aplikaci „Zabezpečte se“ jsou informace a návody na zabezpečení majetku. Důležité je kromě zodpovědnosti k vlastnímu majetku i větší všímavost vůči okolí, případný pohyb podezřelých osob a vozidel je třeba nahlásit na bezplatnou linku 158.

por. Bc. Monika Schindlová, DiS. komisař